Nedaleko Litoměřic, ještě přesněji nedaleko pevnosti Terezín, najdete malou obec České Kopisty a v ní ekologicky hospodařící Svobodný statek na soutoku. Je jedním z nejstarších hospodářství v obci. Název Svobodný statek konotuje právě s historickými skutečnostmi, protože v minulosti bylo možné spravovat zdejší hospodářství výměnou za formanskou službu a jeho správci byli ušetřeni roboty.
Dnes je statek místem, kde sídlí camphillské společenství a zemědělskou činnost tu provozuje obecně prospěšná společnost, která rozšířila běžné zemědělské cíle o snahu ozdravovat krajinu a společnost, proměnit postavení zemědělce ve společnosti, vytvářet prostor pro setkávání lidí za různých okolností a navazuje na učení Rudolfa Steinera, Karla Königa a na zemědělský odkaz Eugena Krause.
Různorodost na talíři
Pěstuje se tu hojnost zeleniny. Veškerá běžně dostupná a k tomu navíc mangold, kadeřávek, světelný kořen a černý kořen, romanesco, barevné varianty mrkve a nepřeberné množství dýní. Mrkev tu pěstují v paletě bílá – fialová – žlutá – oranžová – duhová. Na podzim tu najdete dýni sweet mama, špagetovou, muškátovou, muškátovou de Provence, hokkaidó, butternut nebo buttercup. K tomu spousta bylinek a různé druhy salátů. Lahůdkou jsou také zdejší rajčata. Odrůda black cherry je k podzimu krásně vyzrálá a sladká, svojí velikostí jsou perfektní třeba pro přípravu salátu caprese nebo na čtvrtky rozkrájená na míchaných listových salátech.
Zemědělec a komunita
Zelenina, ovoce, byliny a některé produkty, se odsud do domácností často dostávají specifickým způsobem, kterému se říká komunitou podporované zemědělství. Jaroslav Lenhart, který statek spravuje, však s oblibou říká, že vzhledem k akcentu na české vztahy a sociální prostředí se oblíbená zkratka KPZ dá vykládat spíše jako komunita podporovaná zemědělcem.
Není neobvyklé, že se na statek sjíždějí tyto skupiny lidí sdružených právě v tzv. KPZkách, kteří přijíždějí prozkoumat život rostlin a zemědělské práce. To je běžná, nikoli ale povinná součást fungování těchto skupin odběratelů. Ty jsou založeny na tom, že si odběratelé předplatí svoje podíly na určité období – běžně na celou sezónu a v závislosti na tom, jak se daří úrodě a co zrovna dozrává na poli nebo ve skleníku, dostávají pak v pravidelném intervalu příděly zeleniny, ovoce, vajec nebo dalších smluvených komodit. Uživatelé spolu se zemědělcem sdílejí riziko neúrody nebo neúspěchu a nebo naopak mají benefit z případné hojnosti úrody a z úspěchů. Je otázkou domluvy, jestli se zelenina sváží na jedno místo, kde ji do podílů rozdělují dobrovolníci, nebo jestli je už předem rozdělená do pytlů nebo bedýnek. Je však třeba upozornit, že se nejedná pouze o alternativní formu předplatného. Svobodný statek vždy na začátku sezóny upozorňuje, že zelenina je pouze prostředkem k naplnění cílů.
KPZka v praxi
Jednou ze skupin, které dodává zeleninu formou KPZ právě Svobodný statek na soutoku je Komořanská skupina. Tomáš Hajzler, který je jejím členem, vypráví o jednom z výletů na statek takhle: “ To, co jsem tam zažil, by se dalo nazvat asi nejpřesněji slovem štěstí. Psychologové by možná použili výraz „flow“, Freud by uznale pokýval hlavou a nejspíš by přidal svoje osvědčené: „Lieben und Arbeiten“, aneb jeho dvě základní ingredience štěstí – smysluplná práce a blízcí lidé. Ideálně společně – prima práce s blízkými lidmi. Ta sobota na statku byla přesně taková – do oběda jsme sbírali dýně – většina z nás přitom poprvé v životě pobíhala po poli naboso. Pár nás potom naskákalo do Labe (a to byl skoro říjen). Oběd u jednoho stolu v třiceti lidech… to zažíváme na veselkách a funsuech, ale takhle? Jen tak? Po obědě jsme drali majoránku a krájeli hrušky na štrůdl a na povidla. U toho jsme samozřejmě probírali život a praktikovali tak tu nejpradávnější formu psychoterapie.
Děti chytly smečku a my o nich nevěděli – jednou byly u králíků, pak u hus, u koníka, pak vyráběly v dílně svíčky. Je nějaký slastnější pocit pro rodiče než jsou šťastné děti? Já jich moc neznám.” Více v článku na blogu.
I já sama jsem se právě s komořanskou KPZkou jednoho výjezdu účastnila a síla komunity i zdravého přístupu ke krajině a půdě mě dostala. Na obrázcích můžete vidět, jak jsme přiložili ruku k dílu, když se zadělával chleba, ale práci na poli jsme si taky nenechali ujít. Voňavé silice šalvěje, kterou jsme sklízeli, dosud intenzivně cítím při vzpomínce na to odpoledne.
Koukněte na stránky.
Na biojarmarku se můžete těšit na různé druhy dýní (hokaido, špagetová, muškátová, butternut,..), řepu červenou a červenobílou, mrkev, pórky, mangold, kadeřávek, brambory, tuřín, zelí červené, bílé, špičaté, cibule červenou i žlutou, česnek, kedluben gigant, byliny v květináčku a jiné.
Pro PRO-BIO LIGU zpracovala Anna Veselovská